SOUHRN:
Cíl práce: Zjistit podíl virů na etiologii průjmových onemocnění u dětí, výskyt jednotlivých virů v závislosti na věku a ročním období, vliv etiologického agens na klinický obraz, závažnost onemocnění, terapii a délku hospitalizace. Význam střevních virů jako nozokomiálních patogenů, srovnání senzitivity latexové aglutinace a elektronové mikroskopie v diagnostice rotavirů a adenovirů. Soubor pacientů a metodika: Soubor 496 dětí ve věku od 3 týdnů do 15 let přijatých v průběhu roku 2002 s průjmovým onemocněním na I. infekční kliniku FN na Bulovce byl vyšetřen ke zjištění etiologie onemocnění. U všech dětí byla provedena běžná kultivace ze stolice a kultivace Campylobacter jejuni, viry byly prokazovány přímou elektronovou mikroskopií. Rotaviry a adenoviry byly zároveň vyšetřovány i latexovou aglutinací. V indikovaných případech bylo ve stolici vyšetřeno i Clostridium difficile a paraziti. Výsledky: Viry byly nejčastějšími původci průjmových onemocnění u dětí. Některý z virů byl zachycen u 413 dětí (83,26% souboru). Jen bakteriální etiologie byla u 35 dětí (7,05%), jen virová u 381 dětí (66,73%). Smíšená infekce vyvolaná kombinací bakterie a viru byla zjištěna u 82 (16,53%), etiologie nebyla zjištěna u 45 dětí (9,07%). Nejčastější rotaviry byly nalezeny u 300 dětí (60,48% souboru), caliciviry u 68 (13,7%), adenoviry u 63 (12,7%), coronaviry u 39 (7,86%), astroviry jen u 2 (0,40%). Nejpostiženější věkovou skupinou byly u všech virových agens děti mezi 1.- 5. rokem. U všech virů s výjimkou coronavirů jsme pozorovali vyšší výskyt v chladném období roku, nejvyšší výskyt rotavirů jsme zaznamenali v dubnu. Nejzávažnější průběh měly rotavirové infekce, rehydrataci i.v. či nazogastrickou sondou vyžadovalo 74,07% dětí s rotavirovou gastroenteritidou. Průměrná délka hospitalizace byla nejdelší u adenovirů (5,29 dne). Nozokomiální infekce vyvolané rotaviry byly zjištěny v 5 případech a výrazně prodloužily průměrnou dobu hospitalizace (13 dnů). V diagnostice rotavirů a adenovirů byla elektronová mikroskopie citlivější než latexová aglutinace. Závěr: Výsledky naší studie potvrdily rozhodující význam virů v etiologii průjmových onemocnění i u dětí v České republice. Vzhledem k jejich mnohdy těžkému průběhu, zejména u rotavirových infekcí, by bylo vhodné zavedení pravidelného očkování proti rotavirům po uvedení nové vakciny na trh. Dále by bylo vhodné zaměřit se na zlepšení diagnostiky rotavirů a jejich hlášení v rámci České republiky a zavést alespoň v omezeném měřítku moderní diagnostiku virových střevních onemocnění molekulárně - genetickými metodami.